Hory, rozené v ohni

06.03.2010 15:52

Dobrou část povrchu severního břehu Balatonu zformovala ta nejmocnější síla, sopečná činnost. Věnec vyhaslých čedičových vulkánů je dnes turistickým rájem. Vrcholky vysoké 300-400 metrů, s tu a tam romatickou zříceninou hradu, nechávají kolem sebe netečně již po staletí plynout čas. Na úbočích čedičových hor ztuhla vytékající láva do tvaru varhanních píšťal, které jakoby opěvovaly a velebily krásu nádherné pannonské přírody. Největší z nich, s píštalami o metrovém průměru, jsou čedičové varhany při hoře Szent György. Stojíme-li na nádvoří uprostřed opuštěného lomu Hegyestű, zavlní se před námi tisíce čedičových sloupů jako volánky z kamene utkané záclony.
V objetí vyhaslých sopek leží od pradávna zasněně pánev Káli. I když je vzdálena od rušného života na jezeře autem pouhou čtvrthodinku jízdy, jako bychom se přenesli do zcela jiného světa. Nad rákosím slaných jezírek pokřikují vodní ptáci, na pastvinách zní kravské zvonce, v podloubích roztomilých vesniček panuje klid a mír. Určitě není dílem náhody, že se ve starých selských dvorech usídlili filmaři, umělci a spisovatelé. Po okrajích pánve střeží klid krajiny kamenné balvany fantastických tvarů. Tyto, ve světovém porovnání jedinečné sopečné útvary, nazývá lidový jazyk kamenným mořem. Nejkrásnější mezi nimi jsou ty ze Szentbékkálla.

Za horou Szent György se skrývá úhledné staré městečko Tapolca, které překvapí milovníky přírodních divů svojí jedinečnou vodní jeskyní. I ona je výtvorem sopečných sil, horké prameny v ní vyryly do vápníku spleť chodbiček a labyrint sálů, které pak zaplavila kříšťálově čistá krápníková voda. Návštěvník jakoby plul Cháronovou loďkou do mytologického podsvětí, přitom proplouvá tajuplně osvětleným spletencem vodní cesty. Z tohoto podsvětí však vede cesta zpět. Po schodech se 74 stupni se vyšplháme opět na denní světlo a můžeme se vydat shlédnout pohádkové jezero Malom, které plní voda jeskyně.

V západním cípu Balatonu je obrovské močálisko Malého Balatonu, které bylo po dvacet tisíc let přírodním filtrem řeky Zala, napájející Balaton. Tři generace před námi byla řeka Zala zavedena přímo do Balatonu, jehož zdravou čistou vodu přes půl století znečišťovala a zanášela bahnem. Tento problém byl vyřešen způsobem jedinečným v celosvětovém měřítku: močál byl navrácen do podoby původního stavu. Před jeden a půl desetiletím byla vytvořena nádrž s plochou 20 km2, dnes chráněná oblast opět hýřící houfy ptáků jako za starých časů. Jedno očarující zakoutí, ostrůvek Kányavári, je zpřístupněn veřejnosti k nemalé radosti rybářů a fotografů-lovců přírodních snímků.
Pramen: madarsko.cz

Zpět